Pokračování 1. části o Jeronýmových dnech
4) Interpretty – mezinárodní portál pro tlumočení po internetu (jméno přednášející doplním)
Paní Jana (na příjmení si nemohu vzpomenout a v programu není uvedeno) nám během této přednášky převedla novou službu Interpretty, která by měla ulehčit život tlumočníkům a provést revoluci v tlumočení na dálku, při kterém tlumočníkovi víceméně stačí připojení k internetu, počítač, mikrofon, webkamera a sluchátka. V současné době samozřejmě existuje možnost tlumočit přes Skype či různé videokonference, ale hlavní výhodou Interpretty je to, že přes tuto službu bude probíhat i komunikace klienta se zákazníkem, placení atp.
Stručně řečeno, zákazník si vybere tlumočníka, udělá mu nabídku, oba se domluví na detailech a tlumočení proběhne na dálku přes webkameru. Platba za tlumočení se uvolní již před začátkem tlumočení, a když zákazník i tlumočník odsouhlasí, že tlumočení bylo v pořádku, peníze doputují na tlumočníkův účet. Jestli si dobře vzpomínám, tak na začátku bude možné využít deset tlumočení zdarma a potom si na určitou dobu Interpretty předplatit.
Jinak tato webová služba má velice příjemné rozhraní a funkčnost jsme si ověřili přímo na přednášce, kdy nám paní Jana se svými společníky přes Interpretty předvedla modelové tlumočení. Tato služba se tedy asi hodí především tlumočníkům, kterým se nevyplatí cestovat a chtějí mít veškeré jednání s klienty a placení na jednom místě. Služba by měla být zprovozněna snad již během prosince, tak uvidíme, jaký bude mít úspěch.
5) Budoucnost jazykových služeb (PhDr. Tomáš Svoboda, Ph.D.)
V závěrečné přednášce Jeronýmových dnů se pan Svoboda pokusil nastínit, jakým směrem se překládání a tlumočení bude v budoucnu ubírat. Mimo jiné zmínil CAT tools a strojový překlad, který se dle jeho názoru bude neustále zdokonalovat. Lidé budou možná časem provádět pouze korekturu strojového překladu (následné upravování strojového překladu se nazývá PEMT, tedy Post-editing of Machine Translation). A je možné, že tyto korektury nebudou muset provádět ani profesionální překladatelé.
Také se ale pan Svoboda zmínil o tom, že předpřeložení dokumentu strojovým překladem může u odbornějších překladů práci také zjednodušit, což za sebe musím potvrdit. Velkým problémem je ale to, že se strojový překlad dostává do takového začarovaného kruhu, protože se do něj nyní začínají dostávat nejenom výrazy přeložené lidmi, ale například i stránky celé přeložené strojově. Dochází tím tedy k jakési smyčce, což může kvalitu strojového překladu stále zhoršovat, pokud se situace nevyřeší.
Závěrem
Na závěr bych chtěla vyzdvihnout fakt, že Jeronýmovy dny jsou jednou z mála možností, kdy můžete navštívit nějaké přednášky spojené s překladem a tlumočením a také se setkat s lidmi z oboru. Proto si myslím, že určitě stojí za návštěvu. Jediným problémem je občas to, že je nedostatek místa k sezení, a také bych uvítala, kdyby bylo během přednášek k dispozici nějaké občerstvení – nějaká minerálka na stolech by bohatě stačila. Ale dokud je celá akce zadarmo, tak je to asi celkem nereálné. Což mě přivádí k myšlence, zda by přišlo výrazně méně lidí, kdyby celá akce byla za nějaký symbolický peníz, řekněme za stokorunu? Já bych za takové množství přednášek klidně něco zaplatila, ale otázka je, jak by to vnímal zbytek české překladatelské komunity:) Dále bych také byla pro prodloužení tzv. kulatých stolů, abychom se o tématu mohli pobavit dostatečně do hloubky. Ve výsledku jsem ale hlavně moc ráda, že se taková akce vůbec koná, takže jsem schopná přimhouřit oči nad nedostatky.
Pokud máte zájem, několik přednášek z letoška je už k dispozici ke stažení zde.