Archiv autora: lenka.krafkova

AI vs. člověk: Pokračování

Po delší odmlce bych dneska ráda navázala na svůj článek o AI a literárním překladu. Od vydání mého prvního článku totiž vyšla nová verze ChatGPT (GPT‑4o). Chtěla bych tedy otestovat, jak si tahle verze poradí s překladem úryvku z Pride and Prejudice od Jane Austen, který jsem v minulém článku nechala přeložit službami ChatGPT 3.5Gemini Copilot a porovnala s překlady od Evy KondrysovéBoženy Šimkové a Františka Nosky. Překlad od verze 4o také porovnám s nejnovějším překladem od Kateřiny Hilské (2017), který jsem mezitím dostala jako dárek od svého muže.

Continue reading

AI vs. člověk: Překlad Pýchy a předsudku

Pokud se překladem a jazyky aspoň trochu zabýváte, určitě vám během posledního roku neunikla diskuze okolo překladu a umělé inteligence (AI). V různých článcích a na sociálních sítích si nejenom překladatelé pokládají otázky ohledně AI, na které je hrozně těžké odpovědět. Budou překladatelé nahrazeni umělou inteligencí? Máme AI k překladu používat (a případně kdy a proč)? Co pro nás vlastně AI v běžném pracovním životě znamená?

Continue reading

Jak na změnu příjmení po svatbě

Pokud se vdáváte a rozhodnete se vzít si po svatbě manželovo příjmení (nebo se ženíte a berete si manželčino), budete muset oběhnout malé byrokratické kolečko na úřadech a taky změnit své příjmení v online světě. Na internetu existují různé zdroje a diskuze na téma změny příjmení po svatbě, ale často obsahovaly neaktuální informace nebo byly zmatené (a do diskuzí na Mimibazaru a podobných fórech jsem radši nechtěla zabrušovat). Jak to teda udělat, abyste na nic nezapomněli? A jak se z toho nezbláznit?

Continue reading

Identifikovaná osoba – co, kdy a jak?

Po návratu z Anglie jsem se rozhodla opět začít překládat na volné noze a již vyléčená ze sazeb, které většinou nabízejí české agentury, jsem se rozhodla zalovit i v zahraničních vodách. Pokud ale začnete pracovat pro firmy či osoby v EU, čeká vás absolvování malého byrokratického kolečka. Po měsíci dohledávání v zákonech a po několika desítkách e-mailů s finančním úřadem si myslím, že jsem už o něco moudřejší, a tak bych se s vámi ráda podělila o své zkušenosti.

Continue reading

Zkouška sirén aneb Na co myslí překladatel

Rozdíl mezi překladatelem a člověkem, co umí cizí jazyk, se často pozná na drobnostech. Dobrý překladatel by se totiž měl (mimo jiné) vyznat v kultuře, prostředí a způsobu, jakým se lidé v cizí zemi vyjadřují. Zrovna dneska jsem se setkala se zajímavou situací, kdy jedna kulturní maličkost může celkem výrazně ovlivnit vnímání textu cílovým čtenářem (v mém případě posluchačem).

Každou první středu v měsíci probíhá v Česku polední zkouška sirén, která má ověřit jejich funkčnost. Před zvukovým signálem se ozvou dvě krátké věty v češtině a angličtině, které občany na blížící se zvukovou zkoušku upozorní. Dnes v Praze cestou na oběd jsem se do těch dvou vět nějak víc zaposlouchala a všimla jsem si jedné chyby. Continue reading

Kolik stojí překlad?

Krátký příspěvek (nejen) pro návštěvníky včerejšího semináře pro překladatele Translator Incubator. Pokud s překladem začínáte a nevíte, kolik za stránku byste si měli říct, můžete se inspirovat svými kolegy či ceníky překladatelských organizací.

Jednota tlumočníků a překladatelů v ceníku na rok 2014 doporučuje, aby překlad z angličtiny do češtiny stál 390 Kč za normostránku, překlad z češtiny do angličtiny potom 430 Kč. Stejná cena platí i pro jazyky, jako je francouzština, italština, polština, němčina či španělština. Při překládání z jazyků, jako je dánština, chorvatština, albánština či portugalština, by si člověk měl říct 430 Kč (a obráceně 600 Kč). Jedná-li se o ještě vzácnější jazyky, JTP doporučuje za překlad do češtiny 670 Kč za normostránku, obráceně 760 Kč (čínština, arabština, perština, hebrejština atp.).

Dále se také můžete podívat na průměrné sazby uveřejněné na portálu Proz.com.

Jak už bylo zmíněno na semináři, české agentury sice mohou mít strop nastavený na stovku či dvě, ale dá se dosáhnout mnohem více. Chce to ale trpělivost, vytrvalost a někdy i ochotu začít spolupracovat se zahraničními firmami.

Co musíte zařídit, než se přestěhujete do Anglie

*Tento článek bude především zaměřený na lidi pracující v Čechách na živnosťák, ale pár rad se určitě hodí i studentům a zaměstnancům.

Když jsem se koncem července dozvěděla, že mě vezmou jako překladatelku na plný úvazek do jedné firmy v Cambridgi, byla jsem nejdřív radostí bez sebe. Po vystřízlivění mi ale došlo, že na zařízení všech věcí a oběhání úřadů mám jen měsíc a půl, protože mě chtějí už od půlky září. Uklidňovala jsem se, že je to ale pořád lepší než určitě musíte přijet už za týden. Ukázalo se, že jeden měsíc pro mě byla ideální doba na zařízení takového dlouhodobého přestěhování, ale teoreticky by stačily tak dva týdny, pokud si úřady stihnete oběhat během pár dní. Co všechno je tedy třeba vyřídit? Continue reading

Teorie kvalitního překladu

V minulém článku jsem se pro laiky i začínající překladatele pokusila nastínit základní pravidla, která by měl dodržovat kvalitní překlad. V tomto článku bych ráda některé z těchto rysů podrobněji rozebrala a přiblížila vám něco z teorie překladu, zejména fáze překladatelského procesu, problematiku věrného a volného překladu a ovlivňování překladu jazykem originálu. V článku cituji hlavně Jiřího Levého, jehož Umění překladu je považováno za teoretický základ českého překladatelství, a dále také Zlatu Kufnerovou, A. Chestermanna a E. Wagnerovou. Continue reading

Sedmero kvalitního překladu

Poté, co jsem založila iniciativu Řekněme NE stovce za stránku, několik lidí se mě zeptalo, jak se vlastně dá poznat kvalitní překlad a zda je to vůbec možné. Vnímání překladu (a i jeho tvorba) je subjektivní záležitost, přesto existuje několik objektivních hledisek, která nám pomohou kvalitní překlad rozpoznat. Pro laiky v oblasti překladatelství a pro překladatele-začátečníky jsem tedy sestavila krátký seznam rysů, které by dle mého názoru měl mít kvalitní překlad. Continue reading

Řekněme NE stovce za stránku

Představte si, že chcete pracovat jako lékař. Poctivě jste studovali, dřeli po nocích a teď konečně máte vysněný titul a hledáte uplatnění. Ze školy nevycházíte s čistým štítem, máte již pár zkušeností z oboru a dva roky si jako lékař přivyděláváte. Odpovídáte na inzeráty a sami píšete zvoleným nemocnicím.

A v e-mailu se vám množí reakce jako:

„Vezmeme vás, ale nabídněte co možná nejnižší plat. Snažíme se co nejvíce snížit náklady, protože naši pacienti nechtějí platit víc.“

„Váš požadovaný plat je příliš vysoký. Za 20 000 Kč měsíčně vás nikde jako nastupujícího lékaře nevezmou. Musíte si říct jen kolem 10 000 Kč za měsíc.“

„Nejnižší nabídka vyhrává. Nabídněte co nejnižší finanční ohodnocení, za které jste stále schopni pracovat, a my se vám ozveme, když vaše nabídka bude nejnižší.”

„Nechceme moc kvalitního lékaře, stačí nám lékař, který bude jen pacienty třídit podle typu onemocnění, popřípadě doléčovat po ostatních lékařích. Proto vám nemůžeme nabídnout tolik, kolik požadujete.”

„Léčit přece umí každý. Moje neteř se vrátila z nemocnice, takže teď má dostatek zkušeností a bude pro nás léčit za 5000 Kč za měsíc.”

Zní to bizarně? Nepravděpodobně? Tak si odmažte slovo „lékař” a nahraďte jej slovem „překladatel”. A máte krušnou realitu spousty současných českých překladatelů. Český překladatel je totiž často považován za někoho, kdo umí dobře cizí jazyk, možná byl někdy v cizině a má nějaký titul, ale vlastně jen převádí text z jednoho jazyka do druhého. Continue reading