Poté, co jsem založila iniciativu Řekněme NE stovce za stránku, několik lidí se mě zeptalo, jak se vlastně dá poznat kvalitní překlad a zda je to vůbec možné. Vnímání překladu (a i jeho tvorba) je subjektivní záležitost, přesto existuje několik objektivních hledisek, která nám pomohou kvalitní překlad rozpoznat. Pro laiky v oblasti překladatelství a pro překladatele-začátečníky jsem tedy sestavila krátký seznam rysů, které by dle mého názoru měl mít kvalitní překlad.
Kvalitní překlad…
1) …obsahuje minimum jazykových a faktických chyb
Málo chyb v překladech možná považujete za samozřejmé, ale už častokrát jsem narazila na levné zpackané překlady, ve kterých byla spousta chyb (a mým úkolem bylo text „předělat“, tzn. ve výsledku znovu přeložit).
Kvalitní překlad by neměl obsahovat jazykové chyby (shoda podmětu s přísudkem, čárky, překlepy) ani faktické chyby (0,2 % místo 0,02 %, Indian přeložené jako Indián místo Ind atp.) Samozřejmě je nutné mít na paměti, že překladatel je jenom člověk a v množství stran, které musí přeložit, občas nějaká chyba unikne pozornosti. Může se tedy stát, že na stránce objevíte jeden překlep, ale nespokojte se s překladem, který očividně neprošel kontrolou pravopisu a obsahuje chybu v každém odstavci.
Pozn: Co se týče chyb přímo v originálu, má překladatel na výběr z několika možností. Je možné nepřesnosti ponechat, pokud mají nějaký význam pro autora textu (např. v poezii, kdy nejde o popis reality, ale subjektivní dojmy autora). Dále je možné ozvat se autorovi textu či zákazníkovi a na chybu upozornit. Spolu zjistíte, zda je nutné chybu opravit, a překlad poté vydáte buď s opravenou chybou, nebo alespoň s poznámkou překladatele.
2) …působí přirozeně a dobře se čte
Překlad musí být jasný, srozumitelný a dobře čitelný. Čtenář by měl text přečíst a pochopit napoprvé, nemělo by dojít k tomu, že se bude muset z jakéhokoliv důvodu vracet k některým pasážím textu. Překlad by neměl obsahovat neobratná a stylisticky nepřirozená slovní spojení ani doslovné překlady ustálených slovních spojení z cizího jazyka, ale měl by se číst prostě „hezky česky”. Narazili jste už někdy na přirovnání „unavený jako čert” (přeloženo z „tired like hell”) místo „unavený jako štěně“ či „mít hlad jako medvěd” (přeloženo z „hungrig wie ein Bär”) místo „hlad jako vlk”? (Zdroj: Kufnerová, Z. (2009). Čtení o překládání. Jinočany: H & H)
Podobné nečesky přeložené idiomy, přirovnání a špatně vybrané kolokace se v nekvalitních překladech mohou objevit.
3) …formátováním a vzhledem odpovídá originálu
Pokud není specifikováno jinak, od překladatele se očekává, že dodá výsledný text se stejným formátováním jako originál. To znamená, že by mělo odpovídat grafické rozvržení dokumentu, font, typ řádkování, odsazení atp. Někdy se samozřejmě může stát, že překlad vyžaduje určitou úpravu – například některé fonty nepodporují českou diakritiku, takže musí být nahrazeny fontem jiným.
Problém také často nastává u oskenovaných stránek uložených ve formátu PDF, které je nutné nejdřív zpracovat pomocí tzv. OCR technologie, aby byly čitelné. I když ale zákazník dodá PDF čitelné, málokdy se podaří zachovat grafické rozvržení dokumentu a překladatelé stráví spoustu času formátováním. Pokud to není nutné, neposílejte překladatelům soubory v PDF, a nebo se dohodněte na rozumném výstupu (např. pouze čistý text v TXT souboru).
4) …dodržuje požadovanou terminologii (hlavně odborný a technický překlad)
Kvalitní překlad obsahuje správnou terminologii z daného oboru, popř. terminologii, na které jste se s překladatelem dohodli (např. používání firemní terminologie či terminologie z dřívějších překladů). V případě nejasností či problémů by se dobrý překladatel měl obrátit na zákazníka a ujistit se, jaké slovo má použít či co přesně onen termín znamená. Pokud je zadáno více překladů s jedním tématem, překlad by měl dodržovat stejnou terminologii ve všech překladech (pokud není specifikováno jinak). Už jsem se párkrát setkala s agenturami, které zadávají text několika různým překladatelům (kvůli délce textu nebo krátkému termínu). Pak se ale může stát, že každý překladatel bude dodržovat jinou terminologii, nemluvě o tom, že každý člověk překládá trochu jinak a výsledný překlad od několika překladatelů tedy nemusí působit přirozeně.
5) …je zaměřen na správnou cílovou skupinu čtenářů
Kvalitní překlad by měl být zacílen na požadovanou skupinu lidí a měl by se přizpůsobit jejich vyjadřování. Například manuál k pračce musí být zaměřen na lidi, kteří si koupí pračku a chtějí si ji doma zapojit. Překlad tedy musí jasně a výstižně popsat postup zapojování pračky krok za krokem a neměl by obsahovat dlouhá komplikovaná souvětí. Naopak interní zpráva ředitele určená firemním zaměstnancům může obsahovat slovní obraty a terminologii známou pouze zaměstnancům, kterou by člověk mimo firmu nepochopil. Překlad beletrie do češtiny zase musí oslovovat cílovou skupinu čtenářů – například jazyk fantasy literatury zaměřený spíše na mladší lidi bude jiný než překlad klasického díla z 19. století.
6) …plní svůj účel
Jak již bylo zmíněno v bodu 5, přeložený manuál musí mít stále charakter manuálu, přeložená reklama musí působit jako reklama, esej musí být stále esej. Překladatel si musí být vědom charakteristických znaků jednotlivých literárních žánrů v češtině a nesmí se stát, že se například z manuálu najednou stane recenze.
7) …je dodán včas
Nedodržování předem domluvených termínů je kromě vážných událostí (rodinné důvody, nehoda, nemoc) neomluvitelné. Pokud má překladatel problém s dodržením termínu, musí to co nejdříve oznámit zákazníkovi a situaci vyřešit.
Doufám, že laikům, zákazníkům a začínajícím překladatelům tento základní seznam trochu ujasní povědomí o kvalitním překladu a pro zájemce rozeberu některé aspekty podrobněji v dalším článku. Příště bych se také ráda věnovala fázím překladatelského procesu dle českého teoretika překladu Jiřího Levého a podíváme se na problematiku volného a věrného překladu.
Doplnili byste nějak můj základní seznam pravidel kvalitního překladu? Těším se na komentáře.